Jsou pomluvy na sociálních sítích trestné?
pomluvy na sociálních sítích vypadají nevině, dokazovat se ale dají.
Sociální sítě jsou jedním z nejvýznamnějších komunikačních prostředků dnešní doby. Člověk může získat pocit, že se jedná o prostory otevřené svobodnému sdělování. Nicméně i zde jsou nějaké hranice, za které by se nemělo jít. Pokud tedy objevíte např. na veřejném timelinu něco, co by vás mohlo poškodit a kompromitovat, můžete proti takovému jednání uplatnit zákon o pomluvě §184 Trestního zákoníku. Trestního zákoník se zde opírá o dikci, kde se přečinu pomluvy dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
Jak pomluvy na sociálních sítích dokazovat?
Základním postupem, jak ubránit svou čest a potrestat pomluvu svého protivníka je v první řadě nutnost obrátit se na policii. Vždy je ale nutné počítat s tím, že s podáním trestního oznámení musí mít oznamovatel v ruce nějaký důkaz. Častým jevem bývá totiž to, že účastník komunikace na sociální síti, který si uvědomí, že jeho např. veřejná pomluva by mohla mít právní důsledek, elektronický materiál smaže. Pokud se vyskytne printscreen otisk obrazovky u žalující protistrany, bude se jej snažit rozporovat například tvrzením, že si nedostatečně zabezpečil svůj uživatelský účet a někdo s jeho profilem nakládal. Z logiky věci může tedy nastat patová situace, jak pomluvu protistraně dokázat. Každopádně pokud nemáte alespoň printscreen obrazovky, na policii raději vůbec nechoďte. Každý ohlášený trestný čin bez důkazů navíc může protistrana žalovat trestním oznámením křivého obvinění. Poslední průzkumy advokátních kanceláří uvádějí, že se soudy s trestnými činy pomluvy na sociálních sítí setkávají stále častěji a ochotně pracují i s pouhými screenshoty ze systému a používají je jako podklady k rozhodnutí. Printscreeny obrazovky navíc mohou prozradit účastníky pomlouvačné diskuze a ti se pochopitelně stávají svědky. Míru relevantnosti důkazního materiálu přitom pravděpodobně nelze posuzovat z čistě obecného hlediska. Vždy se bude opírat o konkrétní případ, který bude hodnocen v součinnosti šetření orgánů činných v trestním řízení a příslušného soudu. Znění občanského zákoníku platného od 1.1. 2018 navíc relevantnost elektronických důkazů jasně připouští a to zde : § 562
(1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
Ústavní soud v minulosti ve svém Nálezu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09 zmínil, že osobnost člověka a jeho důstojnost představuje nejvyšší hodnotu stojící vzákladu celého českého právního řádu . Pokud by totiž škůdce naplnil skutkovou podstatu pomluvy podle ust. § 184 trestního zákoníku pomocí sociálních sítí, automaticky naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenou v odst. 2 tohoto paragrafu (…veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem).
Ověření notářem
Ideální je samozřejmě notářské ověření printscreenu sociální sítě. Získáte tak mnohem důvěrohodnější důkazní materiál a soud bude přihlížet s mnohem větší vážností. Jak by takové ověřování dat v praxi mohlo probíhat? Jednoduše. Navštívíte kancelář notáře, přisednete k počítači a vyhledáte obsah elektronické pomluvy. Notář popíše přesně cestu, jak se k elektronickému dokumentu dostal a stvrdí ji razítkem a podpisem notářské kanceláře.
Na závěr našeho přízpěvku lze už jen konstatovat, že elektronické pomluvy na sociálních sítí zahrnují celkem podstatnou a důležitou část kybernetické kriminality. Dokazování skutkových podstat páchaných na veřejných elektronických sítích je ale dost v plenkách. Informace ohledně této právní problematiky jsou velmi nejasné a žádají si hlubší prozkoumání zejména v posouzení korelace mezi technologickým vývojem v ICT a vývojem legislativním.