Asistovaný styk s dítětem jako nechtěná nutnost

Asistované styky slouží zejména k zprostředkování kontaktu nebo předávání dítěte při řízeních opatrovnických soudů. Obvykle se praktikují v situacích, kdy si dva rozhádaní rodiče nedokážou rozumnou a smírnou cestou předat nezletilého potomka důstojným a lidským způsobem. Každý asistovaný styk zaznamenává třetí osoba, která má funkci zapisovatele nikoliv hodnotitele. Účastníci styku musí zachovávat určitý etický kodex. Rodič si s dítětem hraje tak, aby dítě prvoplánově nepodněcoval k získávání jakýchkoliv informací, které by narušily proces přirozeného kontaktu za účelem hry a učení, nepřítomný rodič se nehodnotí v negativních konotacích. Zapisovatel pouze zaznamenává průběh styku a tento styk ani náznakem neposuzuje. Zápisy z těchto styků mohou získat vždy jen oba rodiče současně, nebo si je může bez souhlasu rodičů vyžádat opatrovnický soud.

Líbí se vám pojem „asistovaný styk s nezletilým ?

Asistované styky se využívají v různých sporech mezi rodiči. Doporučovány bývají při rozvodových řízení, podezření z domácího násilí, ale také v případech, kdy orgány činné v trestním řízení vyšetřují podezřelého rodiče z pohlavního zneužití dítěte. Přibývá případů, kdy je podání trestních oznámení z pohlavního zneužití dítěte jednoznačně účelových tedy falešných. Praktikují je výhradně patologicky jednající matky proti otcům. Legislativně ukotvený a výhradně používaný pojem „asistovaný styk s nezletilým“ je nejspíš slovní hříčkou náhod, nicméně právě v souvislosti s pohlavním zneužitím dítěte je tento pojem velmi citlivý a může podvědomě a to zejména u křivě obviněných otců – vyvolávat určité rozpaky. Pojem „styk“ se v rámci popisu interakce dvou osob v právní i sexuologické lékařské terminologii využívá výhradně při popisu pohlavního aktu. Je proto zcela nevhodné v této souvislosti takové sémantické spojení slov používat, protože přivádí k antipatii ty, kterých se to citlivě psychicky dotýká a svádí k pobavení ty, kteří jsou ve věci nedotčení v osobní rovině. Křivě obviněný otec by zaručeně s větší radostí chodil na asistovaný kontakt či asistovaná setkání s nezletilým dítětem. Je vidno, že česká společnost na úroveň svého bohatého a ušlechtilého rodného jazyka příliš nehledí a necitlivě a neuváženě volí pojmy. Jeví se to jako určitá forma společenské necitelnosti, která je pro dnešní dobu typická.

Tragikomedie asistovaných setkání

asistované styky nejsou pro rodiče nijak zvlášť příjemným zážitkem. V podstatě jde o velmi ponižující akt nuceného a nesvobodného setkání s dítětem za účasti třetí osoby. Byť se může zdát ona dozorčí osoba s pověřením zapisovatele jakkoli milá a slušná, v podstatě její přítomnost v herničce působí velmi rušivě. Realizace asistovaných styků bývá zpravidla důležitým předmětem soudního zkoumání, na základě kterého bude soud rozhodovat ve věci úpravy péče o nezletilé. Je namístě, aby takové svědectví důkazní povahy naplnilo statut objektivnosti v nejvyšší možné míře. Pokud má svědectví splnit povahu objektivního důkazního materiálu a zachytit přirozený vztah rodiče s dítětem, zapisující osoba by měla být z herní místnosti eliminována. Její přítomnost totiž objektivně popisuje spíš pobyt rodiče a dítěte za přítomnosti třetí osoby. Měření povahy chování objektů ve vzájemné interakci je pak vzhledem k ovlivňování pozorující osobou zkreslená. V takovém případě by zapisující osobu měla nahradit snímací kamerová technika schopna pořizovat obrazový a zvukový záznam. V dnešní době taková technologie není finančně nákladná a je vcelku lehce zprovoznitelná. Psycholog Jeroným Klimeš a soudní znalec v dokumentu „Vymáhání styku s nezletilým dítětem v případě manipulace ze strany rodiče „ dokonce píše: „V mírnějších formách se může nahrávat, monitorovat a následně znalecky vyhodnocovat:  Asistovaný styk, Monitorování jako náhražka asistovaného styku , Předávání dítěte (s překryvem) , Mediace rodičů“.

Další výtkou, kterou je potřeba adresovat na účet asistovaných styků je buď jejich nepřiměřeně vysoká cena a nebo jejich velmi nízká četnost v kalendářním měsíci, která je vůči jednomu z rodičů nepoměrně asymetrická a dítě se tak stává vůči druhému rodiči odcizené. Cenzuře také nesmí uniknout OSPOD, který by měl nabízet asistované styky dotované např. církví či organizacemi s podporou evropských či jiných fondů. Existují případy, kdy se na seznamu společností pro realizaci asistovaných styků na prvních pozicích objevily soukromé agentury, které nabízí nelevné služby. Název orgánu sociálně-právní ochrany dětí pak může působit nevěrohodně, protože chrání dítě takovým způsobem, že odklání rodičům finanční prostředky do pokladny soukromých společností a zákonitě tak snižuje dítěti jeho právo na důstojnou životní úroveň. Pak by tedy bylo na místě zvážit, jestli by se do sociálního konceptu mělo zahrnout i posuzování ekonomické soběstačnosti rodiny, která buď bude nebo nebude splňovat podmínky pro poskytování dotovaných služeb.