Liga Otců
Pomož si sám, pak ti pomůže kde kdo.

Liga Otců – StartUp

Jak a proč vzniknul projekt online magazínu Liga Otců?

0 1 374

A je to tady! ligaotcu.cz, která ve svém názvu nese spojení dvou obyčejných, na první pohled významově různorodých a přitom docela profláklých klíčových slov „Liga otců“ dospěla až do poslední fáze pokročilého těhotenství a nyní je na počátku svého zrodu spatřit světlo světa. Potřebou každého nového projektu je dát o sobě vědět a obhájit jeho myšlenku a účel. Takový zahajovací proces lze z určitého pohledu svého významu označit jako StartUp.

Jak to začalo?

K myšlence vytvořit internetový magazín mě motivovala rodinná tragédie, které jsem účasten v osobní rovině. Protože ale žijeme v jedné z nejagresivnějších dob kdy se staré latinské přísloví Lupus est homo homini stalo každodenní modlitbou těch, kteří ve své nenažranosti, sobeckosti a neschopnosti odepřít si okamžité bažení polknout i takové sousto, že se raději zadáví, aby druhý neměl nic – nemohu se ani k velké osobní zkušenosti vyjadřovat jinak, než na zcela obecné úrovni, protože by mě advokáti protistrany rozcupovali na kousky. Už teď to mám u nich velmi nahnuté, protože jsem si dovolil žádat svěření dítěte do střídavé péče. Za to se v Česku otcům dává trest odnětí dítěte do jeho plnoletosti a proto může být použito proti mé osobě téměř všechno a zejména i to, co se mnou nemá nic společného. Ne! Ne! Ne! Předešlé řádky neberte tak vážně byl to žert, i když na každém šprochu pravdy trochu! Pojem „občanský aktivismus v boji českých otců za práva dětí na souměřitelnou péči obou rodičůčasto nechtěně zachází do role neohebného obviňování, nicméně jeho existence pod velením svých protagonistů je velmi důležitá, protože je mechanismem, který z nejnižších pater společnosti obnažuje chod justiční autokracie. Záleží ale na tom, kdo tento mechanismus vede a jak ho vede. Ve stručnosti mohu „zlobivé otce“ popsat a nebudu je přímo jmenovat. Jeden je bystrý, sebeorganizovaný, nebojácný a pohotový tak, že neznáte hodinu, kdy se zase ve správný čas ozve a přidá trefný a přitom stručný komentář. Další je roztomilým medvídkem Pů, který na veřejných prostranstvích hrdě nese papundeklový transparent se slogany, které obohatil originálním fontem, jež nenajdete v žádné knihovně pro grafiky a v ženách může vyvolat soucit – to se hodí. V partě nesmí chybět mentor strojově přesné právní dikce, který svléká podjaté či mladé nezkušené soudce z talárů, protože úřednice Ospodu sedí jako přísedící na lavici spolu s matkou, což je prý v rozporu se správním soudním řádem. Čtveřici pak dokresluje obraz obyvatele tajemného hradu, který se před nesnesitelným světem zmařeného otcovství zamyká na 213 západů ve své nedobytné pevnosti s hladomornou a na koních blanických rytířů vyšle pár poslů do zemí štrasburských vyhlásit krvavou válku království českému. Těchto arci-pánů otců ukradených dětí je pochopitelně více a zasluhují pozornost, protože bez nich by české opatrovnické soudnictví postrádalo černého humoru a nezbývalo by nic víc, než plakat. Je potřeba ale zmínit, že Česká republika je v dnešní době a to zejména po úpravě občanského zákoníku právním státem a má justiční nástroje, které dokáží vrátit dětem oba znepřátelené rodiče a potvrzují to i jukidáty Ústavního soudu. Problém je spíš v délce opatrovnického řízení, které nadřazuje zájem dokazování rodičovských kompetencí účastníků sporu nad zájem samotného dítěte. Opatrovnické řízení pak připomíná spíše řízení trestní, kde se válčí o to, kdo je horší rodič a dítě zůstáva kdesi v pozadí a chvěje se strachy.  Koneckonců za Osud dětí si můžou především sami rodiče svým postojem v řešení konfliktu. Není žalobce, není soudce.  Když pak dojde k autoritativnímu rozhodnutí soudu, ve kterém by snad soudce mohl špatně rozhodnout, má každý účastník řízení možnost využít řádných opravných prostředků a to tak, že nemusí přímo v soudní síni zesměšňovat či znevažovat soudce, protože toto chování v soudní síni  pochopitelně není přípustné. Mnohem rozumější taktika je diplomacie. První, kdo musí ohnout hřbet je účastník řízení už z podstaty hiearchie svého postavení až pak toto z dobré vůle a schopnosti přiznat pochybení může soudce. Nikoliv naopak. To snad dá rozum a kdo toto nechápe je pak za pitomce. Chování účastníka řízení je pochopitelně po celou  dobu bedlivě sledováno, proto je dobré zejména, aby ten něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Početí jménem Liga otců.

Trochu jsem v předešlém odstavci odbočil, takže se vrátím k tématu zrození projektu. Když chcete zplodit on-line projekt, musíte ho pochopitelně nějak nazvat. V „onlajnu“ se vždycky bere velký ohled na název domény. Obecně platí pravidlo, že doménové jméno má být co nejkratší, snadno zapamatovatelné, výstižné co do obsahu. Když jsem se pak ohledně rodinného konfliktu poptával řady lidí, kde na internetu najdu informace ohledně uplatnění práv výchovy dítěte do střídavé péče, byl mi vždy nezávisle doporučen odkaz „liga otců“ no a když jsem na doménové adrese nenašel nic, zaregistroval jsem ji. K mému překvapení byla volná. Stejně tak mě příjemně překvapila možnost zaregistrovat doménu Cochemská praxe, i když pravda není krátká, za to ale naprosto výstižná, neboť její název se už z podstaty jejího významu krátit nedá. Proč? Pak klikněte SEM. Pro umístění obsahu domény musíte najít vhodnou matku – webhostingovou společnost, která vaše on-line dítě poháněné srdcem WordPressu dovybaví zdravou genetikou a toto zrozené dítě pak musíte obléci do správné košilky – šablony. Nakupovat chodím do australského Themeforestu, který bratru za cenu 80 amerických dolarů vydá špičkový magazínovský modul, jehož architekturu kompletního on-line řešení včetně vynikajících nástrojů pro budování vzhledu, správy SEO, propojení s konzolemi sociálních sítí, Googlu, provizních reklamních systémů a tisíce dalších serepetiček pochopíte z 600-ti stran systematicky a precizně popsaného manuálu. Zatím jsem úplně nepochopil, ale ono to přijde. Chce to více mlátit hlavou o zeď:-)

a jdeme prolinkovávat aneb pomož si sám, pak ti pomůže kdekdo!

Každý otec svého on-line dítěte chce pro dítě to nejlepší a tak ho musí seznámit s vrstevníky. Jednou z metod Inbound marketingu, která by se dala připodobnit k socializaci u lidí je linkbuilding. Budování zpětných odkazů má jasná pravidla a chytří roboti Googlu jsou defakto vycvičení pejsci, kterým musíte aportovat hodnotný a relevantní obsah, ze kterého odchází odkazy z vašich článků na další vaše články, dále odkazy směřující na relavantní články mimo vaše stránky a co nejvíc štěňátka googlu zajímá jsou zpětné odkazy směřující z cizích zdrojů k vám. Výsledkem této strategie pak je, že donutíte štěňátka aby umísťovala odkazy vašich příspěvků na přední stránky vyhledavačů. Kdybych se nyní z tohoto příspěvku odkázal na všechny mé příspěvky a zatím jich je opravdu pomálu, google pejsky bych akorát namíchnul, takže jediný odkaz, který budou pejsci započítavat k dobru je odkaz na hlavní domovskou stránku Liga Otců a rovněž stránku Cochemské praxe, která ze své domovské stránky odkazuje sem. O to mi ve StartUpu koneckonců šlo a chtěl jsem projekt oficiálně zahájit. Nyní bych měl trochu sklopit hlavu a zažebrat o zpětné odkazy. Jsem ale člověkem, který má hrdost a tak pevně doufám, že mi v tom nějaká dobrá duše časem pomůže sama. V budování zpětných odkazů si samozřejmě pomohu i sám. Od toho jsou přeci microsites, které budu muset vybudovat a navíc už jednu ve své stáji mám. O co bych ale v prvé řadě stál je, kdybych našel spřátelené publicisty z řad otců, ale i odborníků nejrůznějších profesí účastných na opatrovnickém řízení, kteří by portál obohatili svými postřehy a dávám velký prostor ženám, protože bez nich je život jen půl pravdy. Koneckonců slovenským Ligám otců – Liga Otcov dokonce ženy šéfují a není to na škodu, takže nejspíš budu hledat i velkou šéfredaktorku🙂 Ale o tom podrobně až v jiném článku.

Jdu se podívat na domovskou stránku

 

Zanechte Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.