Vážení a milí čtenáři,

Náš blog, nebo chcete-li internetový magazín (webzin) je především určen mužům, kteří se ocitli v pasti své partnerky, která podniká všechny kroky  ač legální či nelegální pro to, aby sobecky zabránila styku otce se svými dětmi, omezila styky na minimum, nebo je případně od dětí odstavila navždy a uplatnila v plné výši nárok na výživné a navíc zcela zamezila podílu na jejich výchově. Nejsme genderově zaujatí. Víme, že tohoto nemorálního jednání se v partnerských vztazích dopouštějí i muži a dokonce  je mužských rodinných rozvracečů a škůdců  o 2/3 více, než histriónských a egocentrických žen.  Nicméně je potřeba poukázat na skutečnost, že ženské pohlaví je v tomto ohledu institucionálně zvýhodňováno. Zatímco mateřství je naší myslí podvědomě přijímáno jako archetyp nejsilnějšího a nepopiratelného  citového pouta  mezi matkou a “plodem z lůna”, otcovství je bagatelizováno na úroveň bezvýznamné bičíkovité buňky s přívlastkem plevelu. Přitom Otcovská láska není o nic méně hodnotnější, než Láska mateřská a její újma z nedostatečného naplnění může být velmi bolestivá, možná bolestivější, než tolik uctívaný akt porodu, který trvá chvilku. Proto je právě těm otcům, kteří se chtějí svědomitě a s láskou o dítě v souměřitelné společné péči s odloučenými maminkami starat věnována pozornost. Je potřeba zdůraznit, že Liga otců ctí právě ty matky, které otcům nebrání ve společné výchově a chtěla by je podarovat alespoň krásným pugetem růží ve zdvořilém podřepu s rukolíbáním. Magazín Liga Otců by uvítal, aby kromě mužů přispívaly svými příspěvky i ženy. Na Slovensku Lize Otců dokonce uvědomělé ženy šéfují. Jak sami vydíte i český jazyk se nedokáže na vůdčí úloze shodnout. Když se mluví o magazínu, hovoří se v mužském rodě, když se mluví o Lize otců, vítězí rod ženský. Pravda je patrně někde uprostřed:-)

Naše hlavní téma blogu má ale za úkol otevřít ještě jednu perličku, která z obyčejného a běžně vyskytujícího se sociálního jevu zvaného rozvod se vším všudy včetně dělení majetku a “krájení” ratolestí dělá obsah pestřejší. Co takhle sňatek, majetek a dítě  s PSYCHOPATEM ?  Věřím, že se budete při pročítání portálu dobře bavit, taky trochu bát a  poskytne vám jeden zásadní přínos.Totiž návod, jak se účinně proti trojhlavé sani bránit a čeho se vyvarovat! 

Na našem portále budete svědky poutavého životního příběhu Milana Pyšky, který jako velká řada mužů hledal smysl života v rodině. Toužil prožít štěstí v naplnění otcovské lásky, snažil se přizpůsobit svou životní strategii finančního zabezpečení ve prospěch rodiny, ale dopustil se jedné obrovské chyby. Opomenul, že ke štěstí také musí vybrat správnou partnerku. Ze začátku nabyl dojmu, že ji konečně našel, než přišel na to, že spadl do pasti, ze které se jen velmi těžko “škrábe” ven, pokud vůbec. Cesta za světlem osvobození a zapomnění na minulost se mu stala celoživotním údělem.

Další tématickou náplní našeho média jsou analýzy vyskytujících se případů, kdy matky ve snaze získat děti do své vlastní péče odstaví otce jednou z nejohavnějších a nejnebezpečnějších antisociálních praktik. V rámci křivého obvinění prohlásí svého muže za nebezpečného pedofila, který pohlavně zneužívá své děti a tím doživotně poškodí nejen partnera, ale děti samotné. Považujeme za důležité podrobně prozkoumat povahu těchto žen, definovat jejich stupeň inteligence a prozkoumat, jak velký podíl na jejich chování může mít vliv případná antisociální porucha osobnosti, jejich vlastní rodinná anamnéza v rámci získaných vzorců chování z jejich vlastního dětstvi a genetická podmíněnost možného výskytu duševního onemocnění či poruchy osobnosti.

Posledním tématem našeho portálu je podrobnější výklad rodičovské odpovědnosti a nejlepšího zájmu (dobra) dítěte v koncepci  rodinného práva. Této právní oblasti ukotvené od roku 2012 v občanském zákoníku  je potřeba zajistit obšírný a jednoznačnější výklad. Porovnat legislativu zahraniční s českou, podívat se na zoubek Cochemské praxi, posoudit, zda-li advokáti svým přístupem k řešení rodičovských sporů nevnímají dítě spíše jako hmotný subjekt o který se bojuje formou znevažování rodičovských kompetencí a jakým způsobem se do právní věci dokáže vložit práce psychologů, psychoterapeutů a rodinných mediátorů, kteří mají v rodinném právu mnohem větší prostor, než si kdokoliv dokáže představit a je to pochopitelně prostor interdisciplinární, výchovný a edukační. Bez zásahu odborníků na lidskou psychiku by bylo rodinné právo bezohlednou snuškou egocentrických patologických kalkulů, které by z dítěte jakožto nejvznesenějšího a  nejradostnějšího daru udělalo doživotního mrzáka.

Vilém Mikyška