Liga Otců
Pomož si sám, pak ti pomůže kde kdo.

Koronavirus zákeřně zaútočil na otce s dětmi. Lékař potvrdil karanténu. Pečujícího otce s příznaky Covid-19 i s dětmi nechal doma. Soudy se ale postavily za matku a poslaly pro děti vymahače.

Je násilné odebírání děti jednomu z rodičů v karanténě nutné? Proč rodiče karanténních opatření zneužívají ve svůj prospěch a kdy mohou být naopak opodstatněná? Mohou lékaři spolupracovat s rodičem a nedoporučit převoz dítěte i bez testů na koronavir a je takový dokument relevantní?

0 1 191

Bezmála sedm let trvající střídavá péče se ze strany matky potýkala s vážnými komplikacemi. Dvaadvacet nezákonných trestních ohlášek oznámených matkou policie tak dlouho odkládala, až soudy nepochopitelně svěřily děti do výlučné péče problematické matce. Soudní rozhodnutí, které nekceptovali spolu s otcem i dva nezletilí chlapci vyústily v jejich odebrání soudním exekutorem. Rodinné drama nyní navíc zpestřila karanténa potvrzená lékařem. Momentálně pečující otec s příznaky Covid-19 matce totiž děti nepředal.

„Od 16. března 2020 jsme v ochranné karanténě s celou rodinou v souvislosti koronavirem. O tomto jsem písemně informoval oba soudy, taktéž oba OSPODy tohož dne a matka byla už informována také. Přesto tohoto karanténního opatření Okresní soud nedbal a dne 20. března 2020 před půl sedmou ráno do mého bydliště „vtrhli“ pracovnici soudu, pracovnice OSPOD, justiční stráž i s matkou v době, když jsme ještě spali.“, píše ze severní Moravy zoufalý otec v emailové zprávě, která do redakce Ligy otců dorazila.

Nepříjemná událost se stala právě v době, kdy vláda ČR přijala usnesení a vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaný jako SARS CoV-2 na území celé České republiky nouzový stav a přijala soubor krizových opatření a zakázala volný pohyb osob. Přesto matka se státními úředníky násilně vnikli do prostor pozemku a obydlí rodinného domu, kde bez jakéhokoliv předchozího upozornění nebo domluvy si násilně otevřeli vjezdová vrata. Poté matka s úřednicí od soudu obcházely dům a pak hrubým způsobem bušily do vstupních dveří domu. Jednání výše uvedených osob neustalo ani poté co byli opakovaně upozorněni, že jsme v karanténě a máme zákaz přicházet do kontaktu s dalšími osobami. Úřednice soudu a OSPOD se pak za polootevřenými dveřmi dožadovali důkazů, které by potvrdily onemocnění Covid- 19 osob v domě. Také padly výčitky, že přítomní v domě včetně dětí nemají nasazené roušky.

V jiném rodinné události “zaspekulovala” matka zcela nepřiměřeně. Lekařka ji vystavila zprávu, že má nezletilý zhoršenou imunitu. O důvodné karanténě ale zmínku lékařská zpráva neobsahuje. Je takový dokument důvodem pro beztrestné nepředání dítěte? Čert ví. Všude přeci číhá wuhanský přízrak.

Na snímcích otec zoufale usměrňuje velmi necitlivé odebrání dětí soudem za asistence pověřeného pracovníka a justiční stráže. Chlapci pláčou a zoufale se aktu odnětí a následnému transportu do domova matky brání.

exekuce dětí

Kontroverzní psycholog Jeroným Klimeš je tvůrce a navrhovatel asistovaných předání s překryvem za asistence pověřené osoby, která kontroluje hladký a citlivý průběh předání dětí. Zároveň sleduje interakci rodičů a jejich ohledy k dětem. Nucená  předání dětí okamžitým výkonem rozhodnutí soudu jsou zpravidla bez koncepce, jejich vykonavatelé nemají psychoterapeutické  vzdělání a s dětmi a rodiči pracují  odosobněně jako celníci , kteří zadrželi zásilku drog.

Výhružky a obviňování, agresor versus agresivní obránce

Násilné vymáhání při předávání dětí bývá v České republice rutinou. U každého takového incidentu, který je výkonem soudního rozhodnutí jsou svědky samotné děti. Těm pochopitelně svědectví způsobuje nemalou traumatickou zkušenost, která se s velkou pravděpodobností s ohledem na jejich věk projeví v jejich vývoji osobnosti. Rodiče často svádějí vinu na nezákonné jednání soudu a institucí participujících na aktu předání. Zatímco některé soudy upřednostňují nejlepší zájem dítěte a zdráhají se výkonu rozhodnutí okamžitého odnětí dětí, které by mohlo nezletilé traumatizovat, jiné soudy upřednostńují výkon rodičovských práv a bezohledně děti vtahují do nebezpečných situací. Výkon soudní moci není v České republice celoplošně sjednocen a nelze ho předjímat. Navíc rodiče často soudy k takovým krokům podněcují za plné podpory svých advokátů. Pokud budeme hledat viníky, musíme označit primárně jednoho z rodičů. Ten bývá zpravidla chronický – mnohdy pasivní agresor, který druhého rodiče donutí k obranným krokům, které pak soudy mylně vyhodnotí jako neadekvátní. Nebezpečný agresor pak z konfliktu těží.

 

Stalo se Vám v rámci předávky dětí v době karantény něco, co pocuchalo vaše nervy a máte nutkání to sdělit ? Neváhejte ani na minutu a pište sem!

Byl jste v rámci opatrovnického sporu křivě obviněn druhým rodičem? pojďte diskutovat!

Zanechte Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.