Liga Otců
Pomož si sám, pak ti pomůže kde kdo.

Království lži Acorus

O beztrestném lhaní, suplování Policie, bez důkazů jako výhodě v opatrovnickém sporu

3 1 468

Podívejte se, prosím, pozorně na snímek níže. Na ramenou mi sedí má, tehdy pětiletá, dcera. Podle její matky (jak je zaprotokolováno i zaznamenáno na nahrávce u soudu) jsem měl pár dní předtím, než nás takto s dcerou spolu zvěčnili, tuto pětiletou holčičku bít pěstí do hlavy, držet za nohy a otloukat jí hlavu o dřevo v posteli, zamýšlet ji opakovaně unést do Asie, nechat topit v bazénu, držet ji hladovou a dehydrovanou, zalehávat, aby nevyrostla, atd. To vše, Acorusu, OSPOD i soudu tvrdila její matka, klientka Acorusu, který pro ni ochotně sehrál roli příslovečného užitečného idiota.

Fotografie vznikla na Šumavě v srpnu 2015. Ve stejné době Zdenou Zuzanou Bednářovou řízený a duem Petra Wünschová a Jana Švecová reprezentovaný Acorus na OSPOD Prahy 2 spolu s matkou mé dcery aktivně usiloval o to, aby bylo zrušeno předběžné opatření soudu, na základě kterého jsem měl dceru konečně v péči a mohl s ní strávit část prázdnin.

Acorusu stačilo jen a pouze účelové, zlovolné a především falešné obvinění matky dítěte k tomu, aby mě okamžitě stigmatizoval a ostrakizoval jako násilníka, aktivně doporučoval zrušení předběžného opatření, díky kterému jsem mohl dceru mít a odjet s ní na prázdniny.

O dva roky později vůči mně Acorus formuloval negativní vyjádření soudu a to přesto, že stejná (!) organizace v roce 2015 ve svém projektu centra Locika zjistila (doložitelně, zohlednil to později i soud v odůvodnění rozsudku o střídavé péči) a prokázala, že udání matky bylo lživé a dcera NIKDY žádnému násilí (nepřekvapivě) vystavena nebyla a má oba rodiče stejně ráda.

Acorusu ani, jinak poměrně rozumnému, OSPOD jsem nestál za jakékoli vyjádření, vysvětlení či doložení, že jde o lež. Nezeptali se ani dcery (!). A že o odpornou lež jde, ukázala odborná diagnostika i soudní znalkyně. Navzdory tomu, že paní Švecová je psycholožka a že Acorus všude deklaruje svoji údajnou kompetenci v oblasti sociálních služeb, dámy z Acorusu uvěřily tvrzením později usvědčené lhářky, vyděračky a falešné udavačky. Nenapadlo je, dát si dohromady časové a logické souvislosti, které týrání prakticky vylučovaly, stejně jako je nenapadlo podívat se do, pro matku dcery nepříliš lichotivé, zprávy,

I kvůli zapojení této (za to z veřejných rozpočtů, například z norských fondů, rozpočtu MPSV, Prahy i pražských městských částí, honorované) organizace a její podpoře prolhané matky, trvá opatrovnické řízení již čtvrtý rok navzdory již dvěma nepravomocným rozsudkům o střídavé péči.

Jak ředitelka bývalá (Z. Bednářová), tak současná (Jaroslava Chaloupková), nechaly minimálně v tomto případě Acorus zneužít k podlému postupu v opatrovnickém řízení. Ani jedna z nich nenašla (stejně jako jejich zaměstnanci) odvahu k omluvě, když se ukázalo, že šlo o udání hnusné a křivé. Naopak, Acorus mě stále stigmatizuje jako násilníka – opět jen na základě udání matky, ke kterému se ale – dle jejich vlastních pravidel – nesmím (!) vyjádřit a (např. listinnými důkazy) ho vyvrátit a utíká před zodpovědností, potažmo si stěžuje (např. soudní znalkyni), že chci záležitost, za kterou je tato organizace zodpovědná, řešit a nenechat si genderově a ideově podjaté jednání dotovaných sociálních podnikatelek líbit.

 

Trápí mě, že v sektoru z veřejných rozpočtů financovaných sociálních služeb mohou působit lidé jako oni – licoměrní, zjevně omylní a snadno obelhatelní, nezodpovědní a zbabělí – a přesto mít moc a vliv na to, zda děti přijdou o svého rodiče. Pro získání klientů, za které inkasují veřejnou podporu, neváhají lhát a podvádět.

Málokdo ví, že v opatrovnickém řízení se vyplácí a také je beztrestné lhát. Bojujete-li o dítě, zapomeňte na to, co vás učili ve škole, doma či ve skautu a lžete. Nebojte se, nikdo vás za to nepotrestá. Naopak, v Acorusu i v centru Locika vás ochrání i když vám lež bude prokázána. Smutné je, že tak činí za peníze z MPSV, MHMP, z korporátních nadací a od donorů, kteří jim finanční prostředky poskytují s představou, že tím páchají dobro.

O kauze jsem psal i v tištěných médiích

Prázdniny s dcerou se Acorusu tehdy naštěstí zrušit nepovedlo, ale byl jsem pod nesmírným nátlakem donucen souhlasit se zapojením Acorusu (který za to přirozeně zinkasoval svůj díl z veřejných zdrojů) do opatrovnického řízení. Kvůli tomu jsem mj. přišel o práci na zakázce, ve které jsem se tím dostal do střetu zájmu a musel akceptovat ponižující roli osoby podezírané orgánem státní správy z týrání dítěte. Nikdy se za to nikdo neomluvil. I při získávání mého, dlouho odpíraného, souhlasu mě Acorus sprostě a cynicky podvedl a mé podmínky, předjímající (naplněná) rizika, nedodržel.

Až se v Acorusu budou opět opájet tím, jak zachraňují svět a navzájem si za to s jinými nevládkami udělovat ocenění, měli by se podívat na tuto fotografii pětileté holčičky, kterou chtěli připravit o tátu.

Petr Štěpánek
+420 602 555 040; petr.stepanek@cvut.cz

Zanechte Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

  1. Petr Štěpánek Říkají

    Příběh má pokračování. Na Acorusu jsem si vymohl zaslání diagnostiky své dcery. Ředitelka Chaloupková ji poslala s poznámkou, že na žádné další požadavky nebude reagovat. Co jsem dostal? Standardní diagnostiku studijních předpokladů (ale to, že dcera má bohatou slovní zásobu a přiměřené IQ jsme věděli např. z Centra nadání a určitě bych takové vyšetření nepožadoval po tak reputačně toxické organizaci, jako je Acorus či Locika. V dokumentu není ani slovo o tom, co Acorus musel předat OSPOD a soudu – tedy, že dcera má ráda oba rodiče a v rodině žádné domácí násilí nikdy neprobíhalo. Nikde ani poznámka o křivém udání, které k zapojení Acorusu – ku škodě dcery i mé a ku prospěchu její matky – způsobilo. Paní ředitelka Chaloupková mě opět napálila. Mohu jen spekulovat o tom, proč. Zjevné je, že prvořadou je ochrana jejich klientky navzdory tomu, že jde o usvědčenou lhářku. Ale jak mi již řekla stávající šéfka od Acorusu oddělené Lociky “to by poškodilo matku”,

    1. Vilém Mikyška Říkají

      Klientelismus může být právem organizace v rámci soukromého rodinného práva, nikoli práva veřejného. Úmyslné a účelové poškozování rodiče a jeho rodičovské kompetence ve vztahu k dítěti musí soukromé prostory urychleně opustit a nebo nastavit rigidní pravidla posvěcená rozumnou legislativou.

  2. Lubomír Balvín Říkají

    Proč vlády v EU a ve světě dávají organizacím na kradení dětí otci peníze, prostory a bezbřehé pravomoci? Protože tento Mezinárodní organizovaný zločin někdo organizuje. Hned po 2.sv.válce tito mezinárodníorganizovaní zločinci vyhlásili, že když zakážou styk dětí s otcem, tak prí budou méně agresivní – více zženštilé. Zabrání se tím válce. Podepřeli to tak primitívním podvodem nazvaným výzkum, že raději o něm ani už feministické média nemluví. Naopak zatajují a ničí odborné výzkumy, které dokazují, že děti ukradené otci jsou psychopati, kriminálníci s vlastnostmi typu Hitler. To a další skutečnosti dokazují, že krádeže a mrzačení dětí je úmyselná mezinárodní genocída a za tento zločin proti lidskosti by pachatelé měli být odsouzeni Norimberským soudem č. 2.