Pandemie koronaviru patrně ohrozí střídavou i jinou společnou péči o děti. Ospody rodičům v době karantény nedoporučují přemisťovat děti na delší vzdálenosti. Je to ale jejich volba.

Koronavirus způsobující onemocnění Covid-19 s velkou pravděpodobností omezí i střídavou či jinak upravenou péči rodičů o děti. Jeden domov se tak v období skrytého šíření viru stane předmětem dohod rodičů, kteří mohou v krizi ukázat, do jaké míry chápou rodičovskou odpovědnost a jak se ve smíru a pochopení dokážou organizovat.

S pandemií nebezpečné nákázy nepochybně vyvstává řada otázek směřujících k nutnosti plnění závazků ke střídavé ale i jinak soudem stanovené péči rodičů o děti. Extrémně krizové situace, kdy pečující rodič nemusí předávat druhému rodiči dítě ke styku, aniž by ho soud pokutoval nejsou příliš obecně známé. Nakonec je situace o to bizarnější, když z obecné dikce občanského zákoníku § 887 – § 891 o styku rodiče s dítětem toliko víme, že dítě má právo stýkat se s druhým rodičem a druhý rodič má právo stýkat se s dítětem. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk s druhým rodičem řádně umožnit a v potřebném rozsahu a s druhým rodičem spolupracovat. Oba rodiče pak mají povinnost zdržet se všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům. O povinnostech chování rodičů v krizové situaci za stavu biologického či jiného ohrožení nic nikde nenalezneme. Pokud zavítáme na portál MPSV, pak zjistíme pouze informace o jakémsi balíčku na pomoc rodinám obecně. V krizovém plánu najdeme pouze informace o ošetřovném pro rodiče, kteří v rámci uzavření školních zařízení z důvodů karantény mohou ošetřovné nově uplatnit nad rámec věkové hranice dítěte až do 13 let. Informace z oblasti sociálně právní ochrany dětí v případě vyjímečného stavu nouze MPSV neřeší. Vláda již kromě uzavření škol, školek ,stravovacích, kulturních a sportovních zařízení vydala řadu přísných mimořádných opatření, která striktně omezují pohyb mimo domov, pokud nejdete do práce, nebo jako jeden člen za celou rodinu nakupovat potravu a lékárenské potřeby. Pokud máte v rámci převozu dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, tak se v tuto chvíli bez ochranné roušky neobejdete i v případě, že dítě transportujete soukromým dopravním prostředkem. Převážet dítě veřejnou dopravou je extrémně nebezpečné a teoreticky by v rámci jeho nejlepšího zájmu mělo být zcela vyloučené.

Styk s dětmi v období Stavu nouze mnozí advokáti posuzují nejednoznačně. Doporučení  jsou intuitivní. Rodiče se sriktně nemají čeho držet a musí improvizovat. Doporučuje se aktivní spolupráce a rodičovská sounáležitost.

URAČR spustilo online poradnu pro rodiče.

Unie rodinných advokátů v čele s Danielou Kovářovou ve své KORONOPORADNĚ vyjmenovala řadu otázek:

• Předání a styk dítěte s rodiči za stavu nouze
• Hlídání dětí prarodiči
• Pobyt s dětmi mimo město na chatě
• Neschopnost platit výživné v souvislosti s omezením platu
• Úplná ztráta zaměstnání
• Předání dítěte do zahraničí
• Psychika dítěte v krizi
• individuální otázky tazatelů

Můžou Alexii v krizovém centru navštěvovat její rodiče? Pro oba  rodiče může být  hospitalizace dcery extrémní psychickou zátěží.  O Alexii více zde.

(Ne)důvodně nepředávající rodič
Jedna z hlavních otázek, kterou si každý rodič v tomto čase nejistot položil je obava z nepředání dítěte rodičem, který má momentálně dítě u sebe a má v mezičase trvání stavu nouze povinnost dítě řádně předat. Situace je velmi polarizovaná. Rozhodování obtížné. Momentálně pečující rodič je v psychické výhodě, protože má dítě pod kontrolou a zjevný důvod nepředat. Případné „popotahování“ u soudu za maření styku je málo pravděpodobné. Druhý – momentálně nepečující rodič je v psychické nepohodě, protože nezná termín ukončení karantény. To je obrovské dilema. Pečující rodič projeví byť zdánlivě důvodnou neochotu předat, nepečující rodič naléháním k předání projeví snížené zábrany riskovat zdraví dítěte a druhého rodiče. Pokud by se navíc v jednom z rodinných prostředí vyskytl pozitivní test na koronavirus, vznikne obtížně řešitelná situace, na kterou nelze hledat jednoznačnou odpověď.

 

Pokud vláda vydá zákaz vycházení, budou mít rodiče jasno. Styk s dětmi se omezí na elektronickou komunikaci

Vítězství zdravého rozumu

V krizové situaci hrozby nebezpečné nákazy bychom měli pečlivě zvážit rizika spojené s přesunem. Komunikace rodičů by měla být zvýšená a vést alespoň k jiným formám styku dítěte s druhým rodičem, například ve formě komunikace přes mobilní telefon, sociální sítě či videohovor. K usnesení vlády České republiky z 15. března 2020 č. 215 , které mimo jiné ustanovuje, že „zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky s výjimkou nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými“ se vyjádřila Unie Otců a redakce Střídavky. Ta polemizovala nad obecnou dikcí jednotlivých článků Listiny lidských práv, nakonec vyvodila nejednoznačný názor ZDE. On ani jednoznačně totiž vyvodit nelze. Výkon rodinného práva se totiž výhradně vždy bude zabývat konkrétním případem a je na rodičích, jakou míru odpovědnosti projeví a jak společně zváží své chování se všemi jeho důsledky.

Poznámka redakce:

Na opakovanou výzvu Aleše Hodiny a celé redakce Střídavky opravuji svoji špatnou interpretaci jejich postojů a přesvědčení.  V době stavu nouze musí rodiče řádně předávat děti a to pouze s vyjímkou, pokud je někdo z rodičů v důvodné karanténě s prokázanou nákazou Covid19.